Vojenské objekty v Praze
|
Vojenský prostor v Prokopském údolí je dle AČR označován jako VÚ 2508. Často se však můžeme setkat i s jinými názvy, většinou z dob 2. světové války, jako je továrna Junkers, Kali a další. Krycí název je K-116. O tomto objektu existuje velmi málo objektivních informací, disponuje jimi jen malá skupina lidí. Některé zdroje uvádí (myslím, že zrovna AČR), že se v objektu skladuje spojovací materiál. Naopak na některých fórech se hovoří o tom, že v Prokopském údolí je objekt záložního významu, jinde se zase spekuluje a vznikají úvahy o tom, že jde o bývalé velitelské stanoviště (údajně do roku 1960). Dnes je prý využíván vojenskou zpravodajskou službou (s vnitřní/vnější působností) a spolupracuje s velitelstvím ve Staré Boleslavi. Z vyjádření některých webů, které se zabývají vojenskou tematikou, se dozvíte například toto: „Informace o tomto objektu Vám nemůžeme poskytnout!“. Je tedy více než pravděpodobné, že se o tomto objektu ví, nicméně informací je málo, a pokud jsou, nikdo vám je neřekne, neboť nechce riskovat vyhození z práce, popř. trestní stíhání.
K-116 se nachází v prostorách bývalého vápencového lomu. Těžba se datuje někdy od 19. století. Na místě dřívějšího lomu byla Prokopská jeskyně, která však byla těžbou zlikvidována. Jednotlivá patra lomu byla spojena svážnicemi. Těch pater je prý několik. O velikosti a rozsahu svědčí to, že jsou na různých místech po celém vojenském prostoru rozmístěny vchody do podzemí, ale i šachty s deklem, kanály, ale i prazvláštní trubky vedoucí ze země. Za 2. světové války (kolem roku 1944; nacisté dokončili údajně halu o rozměrech 200 x 5 m!; pro představu – 200 m je délka dvou souprav pražského metra) zde Němci budovali podzemní továrnu na motory. Po válce byl objekt dlouho prázdný, ale až do doby, kdy ho zabrala armáda. Ta převzala původní prostory po nacistické továrně a 3. lomovou etáž, která se nacházela blíže k Dalejskému potoku. Těžba ale dále probíhala na 1. lomové etáži (nacházela se na severní straně), a proto byla zřízena dvojkolejná úzkorozchodná dráha, která spojovala lom se svážnici (nacházela se v místech horních vrat). Nakonec byla těžba v celém lomu ukončena v roce 1966. Jedna ze štol je dnes volně přístupná. Další ze štol spojovala vojenský objekt s dnešním Jezírkem. Na skále byl dřevěný domek, který byl však při rekonstrukci v 80. letech odstraněn. Dnes je vstup do štoly zamaskován. V 80. letech byl objekt masivně rozšířen. Po rekonstrukci zde mělo být západní velení Varšavské smlouvy. Jestli tam opravdu bylo, nebo se to do revoluce nestihlo, se nikde nepíše.
Co se týče dřívějšího využití, hovoří se o zkouškách zbraní, skladování NZ (nedotknutelné zásoby – např. zbraně, auta, tanky, ale i potraviny apod.; využívají se jen v krajních případech, popř. v samotné válce), bunkru pro vládu, KSČ, nejvýše postavené lidi z armády apod. Dříve objekt hlídali lidé v civilu. Od 80. let pak vojáci. Poslední roky jej střeží dokonce Vojenská policie, údajně proto, že jsou tam vojenské zpravodajské služby. Objekt je oplocen, má kamery a pohybová čidla. Letos na podzim (2008) nechala armáda objekt nově oplotit. Na severu je podél cesty i částečně ožiletkován. Kdysi na sebe na sebe upoutával pozornost jen několika cedulemi s vojenským prostorem. Někde se vyskytl i štítek s přeškrtnutým fotoaparátem.
Spekuluje se také o tom, na co je objekt napojen. Nejčastějšími domněnkami jsou spojení s metrem, popř. s jeho OSM (ochranný systém metra). Mimochodem, ani tyto informace se, pokud vím, nikde nepotvrdily (stejně jako mnoho dalších). Mezi další rozumnější úvahy patří napojení na síť kolektorů z Jihozápadního města a dalších pražských čtvrtí, které procházejí Prokopským údolím. Mluví se také o propojení s objektem na katastrálním území Košíře (Smíchov) při ulicích Vrchlického/Duškova a s objektem na Pavím vrchu, který vlastní Ministerstvo vnitra, údajně zde sídlí zpravodajské složky AČR, ústí sem větrací šachta z tunelu Mrázovka, jejíž pozemek nevlastní Hlavní město Praha, ale Ministerstvo obrany, resp. VUSS, která vlastní i objekty v Prokopském údolí a ve Vrchlického a Duškově ulici! Poslední možností je pak spojení s Vojenským výzkumným ústavem technickým v Jinonicích, který podle oficiálních zdrojů slouží jako „výzkumné, vývojové a zkušební pracoviště MO pro zabezpečení potřeb AČR v oblasti vojenské elektroniky“. |
